Není tak úplně náhoda, že naše gymnázium bylo jedním z mála na Vysočině, které si vlastní akcí připomnělo výročí sedmnáctého listopadu. Když totiž pamětníci vzpomínali na události před dvaceti lety, bylo řečeno, že právě tehdejší studenti a někteří profesoři gymnázia patřili k hybným silám listopadových změn na Havlíčkobrodsku.
Vzpomínková akce začala ve čtrnáct hodin v ateliéru výtvarné výchovy, kde Daniel Koráb a Aleš Říman prostřednictvím videoukázek zpřítomnili odpornosti normalizační kultury: normalizační poezie, normalizačních politických projevů a normalizační popmusic.
Další program pak probíhal ve vestibulu gymnázia. Bývalý student našeho ústavu Petr Tvrdý představil politického vězně z padesátých let Miloslava Růžičku. Šedesátka studentů, profesorů a dalších návštěvníků v užaslém tichu naslouchala neuvěřitelnému životnímu příběhu, na němž se strašným způsobem podepsalo zlo komunistické ideologie.
Po kratičké přestávce před auditorium předstoupil další bývalý student gymnázia Jakub Kříž, který předvedl své pásmo zhudebněných veršů Jana Zábrany – českého spisovatele, jehož životní osud byl zle poznamenán komunistickým režimem; Jan Zábrana však navzdory komunistickým krutostem dokázal vytvořit pozoruhodné umělecké dílo.
Následovala další porce poezie: profesoři gymnázia Aleš Říman a Hynek Bouchal v pásmu nazvaném „Básníci a lokajové“ nejdříve předvedli ubohé veršotepectví slouhů komunistického režimu (S. K. Neumann, Ivan Skála, Marie Pujmanová, Václav Hons, Karel Sýs…), jehož mizérie vynikla v konfrontaci s verši skutečných básníků, komunistickým režimem pronásledovaných (Vladimír Holan, Jan Zahradníček, Jiří Kolář, Ivan Martin Jirous, Ivan Diviš).
Akce pokračovala besedou s pamětníky listopadových událostí na Havlíčkobrodsku. V ní vystoupili disidenti a „tahouni“ listopadových akcí ve městě Jan Schneider a Tomáš Holenda, tehdejší profesoři gymnázia Květa Růžičková, Jan Štefáček, Danuše Vejrová a Jaroslav Kocman, tehdejší vysokoškolský student Daniel Koráb a tehdejší student gymnázia Hynek Bouchal; zkušenost ze slovenských Košic pak zprostředkovala tehdejší studentka košického gymnázia Zuzana Šimůnková. Nástrahami besedy s tak rozmanitou a početnou sestavou přítomné bezpečně provedli Alena Konrádová a Aleš Říman.
Po osmé hodině večerní zahájila Markéta Hejkalová happening nazvaný „Čteme si, co chceme“. Přes třicet milovníků literatury si přineslo svůj oblíbený úryvek z četby, jež byla v dobách, kdy vládli komunisté, zakázána. Pro plastičtější představu uvádíme seznam všech čtenářů i čtených úryvků:
Markéta Hejkalová, spisovatelka a překladatelka – František Křelina-Bábel
Libor Honzárek, místostarosta HB – Bohuslav Reynek – Básně
Zuzana Šimůnková, učitelka GHB – Miroslav Nevrlý – Karpatské hry
Suchý Vít, student GHB – Petr Šabach – Občanský průkaz
Otto Jirgl, student – Daniil Charms – Dobytku smíchu netřeba
Matěj Kubát, student GHB – Georgie Orwell – Farma zvířat
Tomáš Holenda, zaměstnanec ministerstva – Václav Havel – Slovo o slovu
Schneider Jan, nezávislý publicista – Bude to jako Bohové – nebo to byl jen vtip???
Eva Fürstová, studentka GHB – Jan Čep – Do města
Magda Venzhöferová, studentka VŠ – Václav Hrabě – Blues pro bláznivou holku
Alena Konrádová, učitelka GHB – Viktor Fischl – Dvorní šašci
Tereza Gertnerová, studentka VŠ – Karel Čapek – Proč nejsem komunistou
Michaela Drápelová, studentka VŠ – Jan Masaryk – O svobodě
Jana Čeplová, studentka VŠ – Vasil Moudrý – Ze zápisníků tajných chrtů
Milan Novák, ředitel GHB – Milan Kundera – Nesmrtelnost
Anna Chudobová, studentka VŠ – Vladimír Holan – 1. testament, č. IX
Aleš Říman, učitel GHB – Allen Ginsberg – Kvílení
Jakub Kříž, student VŠ – Jan Zábrana – Celý život
Lucie Fürstová, studentka VŠ – Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí
Hana Kvášová, učitelka GHB – Dagmar Šimková – Byly jsme tam taky
Petr Suchomel, novinář – Václav Havel – 2. zpráva o mém domácím vězení
Hynek Kadečka, záchranář – Leonid Andrejev – Zachraňte
Hynek Bouchal, učitel GHB – Ivan Martin Jirous – Magor dětem
Maratón oslav trvající bezmála deset hodin byl zakončen zpěvem československé hymny a položením květin u památníku obětem komunismu před budovou bývalého okresního úřadu. Dvacítka lidí, jež vydržela až do konce, se tak poklonila těm, kteří komunistickou zvůlí trpěli nejvíce.
Níže předkládáme fotografie z celé akce, chronologicky seřazené. Pokud chcete fotoreportáž konfrontovat s konkrétně rozepsaným programem, můžete tak učinit zde. Za všechna hodnocení, s nimiž jsme se po akci setkali, zde odkazujeme na blog studenta Petra Vaňka. Jednu z mála mediálních reakcí na akci gymnázia zveřejnil Deník.